Jáchymovské peklo

Deváťáci se vydali učit dějepis do terénu

V úterý 21. dubna se žáci devátého ročníku v rámci výuky dějepisu zúčastnili terénní exkurze do Jáchymova. Cílem výpravy bylo seznámit se s pohnutou historií tohoto regionu, která v sobě spojuje slávu renesančního hornictví i tragické události spojené s komunistickým režimem 50. let 20. století.

Program začal připomenutím období „stříbrné horečky“ v 16. století, kdy byl Jáchymov jedním z nejvýznamnějších center Evropy. Klíčovým bodem byla zmínka o ražbě jáchymovských tolarů v místní královské mincovně. Právě z názvu „tolar“ se postupným komolením a jazykovým vývojem vyvinulo označení pro dnešní americký dolar, což demonstruje globální dosah tehdejšího jáchymovského hospodářství.

Hlavní část programu však tvořila naučná stezka Jáchymovské peklo. Tato trasa propojuje místa bývalých uranových dolů a přilehlých trestaneckých táborů, kterými v letech 1949–1961 prošlo na 65 000 vězňů, z velké části politických. Prvním významným zastavením byl tábor Rovnost. Zde si žáci prohlédli část tábora včetně tzv. korekce – betonového objektu sloužícího k trestání vězňů formou izolace v mrazu a o hladu. Výklad se zaměřil na každodenní táborový režim, neustálý dohled a extrémní fyzické vyčerpání vězňů při těžbě strategické suroviny pro sovětský jaderný program.

Při přesunu směrem k dolu Eduard si žáci vyzkoušeli simulaci tzv. ruského autobusu. Jednalo se o specifický způsob přesunu vězňů, kdy byli lidé svázáni ocelovým lankem (v našem případě švihadlem) do těsného pětistupu. Tato metoda zajišťovala dozorcům snadnou kontrolu, ovšem pro vězně znamenala značné riziko zranění při sebemenším zaváhání jednotlivce.

Další zastávkou byl Skautský kříž, vztyčený na památku vězněných členů Junáka. Žáci se dozvěděli o důvodech perzekuce skautingu totalitními režimy. Skauti byli pro svou apolitičnost, důraz na charakter, svobodu a čest vnímáni jako ideologičtí nepřátelé státu, což vedlo k jejich masovému zatýkání a věznění.

V prostoru bývalého tábora Rovnost jsme si prohlédli bizarní památku zvanou Palečkův hrad. Jde o maketu hradu, kterou museli vězni pro obveselení postavit tehdejšímu veliteli tábora Františku Palečkovi, známému svou brutalitou. Zároveň jsme si připomněli příběh českého letce RAF Josefa Brykse, který byl právě v tomto táboře utýrán k smrti. Žáci navštívili i budovu bývalé řetízkárny, tedy centrální šatny, kde si vězni ukládali civilní oděv na háky vytažené ke stropu.

Závěrečná část exkurze patřila prohlídce Šlikovky – zbytku hradu Freudenstein. Zde byl připomenut rod Šliků, zakladatelů města, a jejich tragický konec po bitvě na Bílé hoře. Mezi 27 českými pány popravenými v roce 1621 na Staroměstském náměstí byl právě i Jáchym Ondřej Šlik, tehdejší majitel panství.

Terénní výuka poskytla žákům konkrétní vhled do dějin 20. století a umožnila jim lépe pochopit mechanismy nesvobody na pozadí lokální historie.

JK